Kmochův Kolín 2008
Kmochův Kolín je jedním z nejvýznamnějších festivalů dechových orchestrů u nás, je v povědomí široké veřejnosti. Proto nás potěšilo, že se můžeme právě tohoto prestižního festivalu zúčastnit.
Naše těšení ale s přicházejícími komplikacemi opadalo. Nejprve se nám zkrátila doba pobytu v Kolíně ? ze tří dnů na dva. Ale to se dá překousnout, aspoň jsme ušetřili. Navíc jsme se utěšovali vidinou největšího pódia v Evropě, které se mělo pro festival stavět. Mluvilo se o stovkách muzikantů, kteří si společně zahrají na monsterkoncertu. Kdo by se na to netěšil?
Ano, těšili jsme se, ale jen do doby, než přišel seznam hudebních nástrojů z našeho orchestru, které na monstráku budou hrát. Zbytek ať se kouká z hlediště ? z kapacitních důvodů nemůžou hrát všichni. To bylo velké zklamání. Polovina orchestru ztratila veškerou chuť do Kolína jet. Nicméně jsme jeli ? co nám taky zbylo.
Festival pro nás nezačal nejhůř. Pochodovali jsme Kolínem, ulice byly narvané lidmi, a i když jsme nehráli celou dobu, jak bychom asi chtěli, pochodovalo se nám dobře. Dokonce nás přijeli podpořit někteří stálí posluchači z Uničova. Říkali jsme si, že by to nakonec nemuselo být až tak hrozné.
Po pochodování jsme však odjeli na ?Scénu u OBI?, kde jsme měli mít svůj hlavní koncert, a zklamání se vrátilo. Hráli jsme na parkovišti a zprvu tam nebyla skoro ani noha. Nebyly nachystané žádné židle pro případné posluchače, takže se spousta lidí zastavila a hned zase šla. Na konci koncertu nám tleskalo asi 50 lidí, což považujeme za velký úspěch. Jak jsme se dozvěděli později, orchestr, který hrál po nás, měl lidí daleko méně.
Po spánku v nejhořlavější budově v Kolíně jsme odjeli na zimní stadion, kde proběhla zkouška monsterkoncertu. Pro polovinu orchestru, která se jen dívala, to bylo velmi zdlouhavé. Navíc tam byla zima a nebylo kde bruslit.
Odpoledne konečně začal tolik opěvovaný monsterkoncert. Pódium mi jako největší v Evropě opravdu nepřipadlo. Nechápu, proč nemohlo být aspoň o trochu větší. Mládežnické orchestry včetně našeho si zahrály známé melodie jako např. Abba Gold, Dvanáctkrát Vacek, My way a další. Potom přišly na řadu starší orchestry s neznámými písněmi Františka Kmocha a na závěr se oba tyto celky spojily a zahrály nejznámější Kmochovy pochody: Jarabáček, Andulko Šafářova, Muziky, muziky, Pode mlejnem, Můj koníček a na konec Kolíne, Kolíne.
Tak skončil 45. ročník Kmochova Kolína. Jsem ráda, že jsme tam byli, je to zkušenost navíc. Už víme, že nejznámější nutně nemusí znamenat nejlepší. Ale až budeme jednou za pár let vzpomínat, můžeme si říct: Ano, byli jsem na slavném Kmochově Kolíně.
Pro dobarvení situace pár článků v kolínském tisku: Kmochův Kolín je minulostí a Rozhovor s hlavním organizátorem.
Naše fotky jsou k vidění tady. Howgh
Jo a malá anketka ? chtěli byste ještě někdy na Kmochův Kolín?
««« Předchozí text: Young2008Prague - 29. 3. 2008 Následující text: Nymburk hostí mezinárodní festival dechových orchestrů »»»
Anka | 16. 6. 2008 Po 19.30 | Koncerty a akce | tisk | 699x